|
| |
|
|
Lidová hudba v tvorbě českých autorů
Melichárková, Alžběta ; Veverková, Jana (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá přítomností lidové hudby a kultury v díle čtyř českých autorů, Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů. V teoretické části jsou skladatelé postupně představeni, a to s důrazem na stěžejní momenty a vlivy, které následně formotvorně působily na jejich vztah k lidové hudbě. Vysvětleny jsou i historicko- společenské souvislosti nutné k pochopení této problematiky. Dále jsou zde společně s notovými ukázkami uvedeny skladby, které vykazují inspiraci lidovou hudbou nebo přímo její užití. V praktické části jsou některé z nich použity jako výchozí hudební materiál pro výukové aktivity. Tyto aktivity byly vytvořeny pro výuku hudební výchovy na druhém stupni základních škol. Využívají přístupnou lidovou hudbu jakožto prostředek k pochopení poslechově složitější vážné hudby. Veškeré aktivity jsou prověřeny pedagogickou praxí a jsou opatřeny popisem, cíli, metodickým komentářem a graficky zpracovanými materiály.
|
|
|
Antonín Dvořák a Liberecko - Prameny k životu a dílu skladatele
Myslivcová, Eva ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Kachlík, Jan (oponent)
Předložená bakalářská práce si klade za cíl zjistit a vyhodnotit stav pramenů vztahujících se k Dvořákovým osobním či uměleckým kontaktům a k recepci Dvořákova díla a jeho osobnosti v regionech vytyčených v úvodu práce a shrnutých pojmem "Liberecko". První kapitola "Stav bádání" přináší v oddílu "Prameny" kromě jiného též zprávu o nálezu dvou kopií dosud neznámých dopisů Antonína Dvořáka adresovaných Aloisi Göblovi na Sychrov. Následující kapitola věnovaná oblasti Turnovska a koncertní návštěvě Semil jednak shrnuje známé informace o Dvořákových návštěvách tohoto regionu a jednak je rozšiřuje na základě nepublikovaných pramenných materiálů (strojopisů) uložených v archivu turnovského pěveckého sboru Antonín Dvořák a v Muzeu Českého ráje v Turnově. Práci uzavírá kapitola věnující se ostatním regionům zmíněným v úvodu práce, u nichž se již po prvním vhledu do problematiky předpokládalo, že pramenná základna k tématu zde bude nepoměrně menší. Klíčová slova Antonín Dvořák; Alois Göbl; Otilie Dvořáková; Bohuslav Finke; Josef Kuhn; František Čepelík; Kajetán Tichý; Antonín Horáček; Zpěvácký spolek Antonín Dvořák v Turnově; Turnov; Sychrov; Semily; Liberec/Reichenberg; Jablonec nad Nisou/Gablonz an der Neisse; Český Dub/Böhmisch Aicha; Radimovice; Jenišovice
|
|
|
Srovnávací analýza Moravských dvojzpěvů Antonína Dvořáka, op. 32 v provedení vybraných českých sborů
Mundilová, Anna ; Veverková, Jana (vedoucí práce) ; Volavá, Iva (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na Moravské dvojzpěvy Antonína Dvořáka op. 32. První část práce velmi krátce pojednává o vzniku dvojzpěvů a jejich jedinečnosti, výjimečnosti a důvodu významného postavení těchto skladeb mezi ostatními díly sborové literatury. Druhá část je zaměřena na porovnání současného notového vydání Moravských dvojzpěvů op. 32 a autografu Antonína Dvořáka. Toto porovnání vzniklo na základě několika návštěv autorky Muzea české hudby, kde se originální rukopis nachází. Největší část práce tvoří srovnávací analýza nahrávek Moravských dvojzpěvů op. 32 v podání vybraných sborů. Nahrávky byly analyzovány jak z hlediska hlasového, tak z hlediska interpretačního. Zároveň bylo přihlíženo k přesnosti dodržení notového záznamu. Sbory byly vybrány tak, aby bylo zastoupeno co nejširší spektrum sborových těles. Za dětský amatérský sbor je to sbor Jitro, za poloprofesionální dětský pěvecký sbor Bambini di Praga. Za sbory ženské je analyzována nahrávka komorního sboru Charmone. Sbory smíšené, přesněji jejich ženské složky, jsou zastoupeny sbory: Kühnův smíšený sbor a Pražští Pěvci. Nahrávky vznikaly v letech 1986 - 2005. Všechna porovnání byla prováděna na stejném přehrávači, za použití stejných reproduktorů. Šestá kapitola se věnuje podrobné analýze jednotlivých dvojzpěvů z hlediska...
|
|
|
Koncertní ouvertury Příroda, Život a Láska op. 91-93 Antonína Dvořáka
Myslivcová, Eva ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Ottlová, Marta (oponent)
Předkládaná práce se věnuje koncertním ouverturám Příroda, život a láska op. 91-93 Antonína Dvořáka. Po shrnutí stavu bádání v literatuře a zmapování notových i nenotových pramenů je pohlédnuto na ouverturu, a především koncertní ouverturu, jako hudební druh, dále také na ouverturu u Antonína Dvořáka. Nedílnou součástí práce je shrnutí okolností vzniku pojednávaných děl, a tak i jejich zasazení do kontextu skladatelovy tvorby. Těžiště práce však spočívá v hudebně-analytickém pohledu na každou ze tří ouvertur (V přírodě op. 91 (B 168), Karneval op. 92 (B 169), Othello op. 93 (B 174)), kde je zároveň přihlédnuto k dosavadním hudebním analýzám těchto kusů, a také k jejich genezi sledované v pramenech. Klíčová slova Antonín Dvořák, koncertní ouvertura, hudební analýza
|
|
|
Josef Suk - významný český houslista 20. století
Zimányi, Monika ; Tomášek, Jiří (vedoucí práce) ; Perglerová, Marka (oponent)
Tato diplomová práce představuje osobnost Josefa Suka, významného houslisty 20. století, který navázal na své slavné předky - Antonína Dvořáka a Josefa Suka. Popisuje Mistra nejen jako houslistu, ale také jako komorního hráče, dirigenta a pedagoga. Vedle osobnosti tohoto slavného houslisty práce poukazuje na českou houslovou školu, které byl představitelem a kvalitou své hry se zařadil mezi světovou špičku houslové hry. Popsána je zde i spolupráce s několika dalšími umělci, jež v kariéře Josefa Suka zaujímají důležité místo. Kromě Sukovy kariéry práce poodhaluje i jeho soukromí a názory. V závěru je obsažen i rozhovor s PhDr. Janou Vojtěškovou, autorkou výstavy o Josefu Sukovi, která byla pro mou práci velkým přínosem.
|
|
|
Medializace Rusalky - jazyková sémioza opery a muzikálu (komparativní sémiotická analýza)
Pavézková, Tereza ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Podzimek, Jan (oponent)
Diplomová práce se snaží zachytit rozdílnou semiózu dvou hudebních žánrů - tradiční opery Rusalka, která má své nezastupitelné místo v truhlici české národní hudby, a stejnojmenného muzikálu. Na základě teoretických poznatků sémiotiky jako vědy, přístupu F. de Saussura, Ch. S. Peirce a R. Barthese rozkrývá skrze sémiotickou analýzu významové prvky, jež jsou specifické pro umění, jako je divadlo. Pozornost je směřována na znak jako hlavní nástroj semiózy a jeho klasifikaci na základě tří ontologických kategorií Ch. S. Peirce. Analýza se soustředí na dekódování sémiotických systémů užitých v obou žánrech (libreto, hudba, postavy, příběh, technické a symbolické prostředky záběrů). Zabývá se také otázkou intertextuality a ideologickým pozadím textu. Snaží se tak porovnat odlišnosti či podobnosti různých sémiotických kódů stejné úrovně a zachytit jejich originalitu a specifičnost. Práce se zároveň zaměřuje na dominantní sémiotický kód obou žánrů, který je jednak dán systémovými distinkcemi mezi operou a muzikálem, na druhou stranu je ale především předurčen konkrétními pragmatickými rysy v dané komunikační události.
|
|
| |
|
|
Zámek Vysoká
Bílková, Inka Jindřiška ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Zámek Vysoká ABSTRAKT Tato práce se věnuje zámku Vysoká, ve kterém se nachází památník Antonína Dvořáka. Cílem je vytvořit ucelený příběh zámku, jeho historie i současnosti, uvést kontext doby, kdy byl postaven, s jakými osobnostmi byl spojen a jak se zde žilo. Historie Vysoké sahá až do 14. století, až v 19. století se zde objevuje hrabě Václav Robert Kounic, který zadal projekt zámku českému staviteli a pozdějšímu pražskému starostovi Čeňku Gregorovi. Gregor vytvořil zámek ve stylu neorenesance. Tento historizující styl byl v 19. století v Čechách velmi rozšířený. Podoba zámku v současnosti se dochovala bez velkých změn. Díky hraběti Kounicovi na Vysokou přijíždí řada tehdejších významných osobností z oblasti politiky, literatury etc. Manželkou hraběte je Josefína Čermáková, herečka prozatímního divadla a švagrová hudebního skladatele Antonína Dvořáka. Tím na Vysokou přijíždějí i osobnosti hudebního světa. Dvořák se zamiloval do okolní krajiny, která mu byla inspirací při komponování a řada jeho slavných děl vzniká zde. Zprvu přijížděl jako host Kounicových, později využil nabídku hraběte a vybudoval ve Vysoké vlastní dům, který je známý jako vila Rusalka. Hrabě Kounic definitivně opouští Vysokou roku 1905. Zámek mění majitele přes dr. Žáka na firmu Silberstern a synové. Jedná se o rodinu židovského...
|
|
|
Spiritualita žalmů v kontextu Biblických písní Antonína Dvořáka
Řehák, Miroslav ; Matějek, Jaromír (vedoucí práce) ; Sládek, Karel (oponent)
Záměrem práce je seznámení se všeobecnými údaji o žalmech, jejich základním teologickým rámcem, duchovním světem a polohami, které podle nejrůznějších situací zahrnují v podstatě celý život člověka. Stěžejním úkolem je pak představení hudebního díla Biblické písně českého skladatele Antonína Dvořáka (1841─1904), které je tvořeno deseti písněmi. Texty písní vybral a uspořádal skladatel osobně z Knihy žalmů, která je součástí Starého zákona. Protože žalmy nejsou pouze modlitbou člověka, nýbrž ze širšího pohledu dialogem, který se člověka bytostně dotýká a zcela spontánně ho vztahuje k Bohu, bude předmětem práce nalézání prostředků vzájemné komunikace mezi Bohem a člověkem a přijetí Božího slova v souvislosti s emocionálním a myšlenkovým rozpoložením. To je v případě tohoto hudebního díla zpracováno skladatelovou živou vírou, kterou přijímá a kterou Bohu vrací v umělecké podobě. Klíčová slova Žalm, modlitba, duchovní formace, Biblické písně, Antonín Dvořák, muzikologie
|
host ::
RSS.